Ropovod Družba nutí Bratislavu i Budapešť aktivovat strategické zásoby
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Putin Orbánovi zavařil. Ruský útok poškodil Družbu, Maďarsko se Slovenskem teď prosí Chorvatsko o ropu
Téměř tři týdny bez dodávek z jižní větve ropovodu Družba nutí Bratislavu i Budapešť aktivovat strategické zásoby. Přerušení toku po ruském úderu na ukrajinské území otevírá otázku cen paliv ve střední Evropě i politických důsledků pro vlády obou zemí.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Slovensko i Maďarsko tento týden učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Situace se může dotknout také Česka, jehož zejména východní část stále z velké části zásobuje ropnými produkty slovenský podnik Slovnaft, dcera maďarské petrochemické společnosti MOL.
Slovnaft zásobuje Českou republiku ropnými produkty typu nafty, které však od loňského června musejí být kvůli sankcím EU neruského původu.
Omezení dodávek ropy na Slovensko by však mohlo vést k obecnému růstu cen tamních ropných produktů a tento tlak na růst cen by se mohl přenést také do Česka.
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do Česka byly dnes ráno obnoveny
Dodávky ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko se zastavily v důsledku ruského leteckého úderu z 27. ledna, při němž byla jižní větev potrubí na ukrajinském území zásadně poškozena.
Už v lednu letošního roku však byly dodávky Družbou nižší, než odpovídá průměru let 2022 až 2025. Činily totiž jen průměrně 150 tisíc barelů denně, zatímco ve stejném období uplynulých čtyř let to bylo průměrně zhruba 200 tisíc barelů denně.
Maďarsko a Slovensko nyní žádají Chorvatsko, aby přepravu ruské ropy umožnilo, a to prostřednictvím jadranského ropovodu Adria. Dříve si přitom jak Budapešť, tak Bratislava stěžovaly, že Adria nemá dostatečnou kapacitu a že Záhřeb žádá za její využití příliš vysoký poplatek.
Zejména maďarský premiér Viktor Orbán je ale zjevně nucen „kousnout do kyselého jablka“ a využít jadranského ropovodu.
Sankce EU sice námořní dovoz ruské ropy zapovídají, to se však nevztahuje na situaci, kdy dojde k přerušení dodávek vnitrozemskou cestou.
Chorvatský premiér Andrej Plenkovič v pondělí výjimku potvrdil, upozornil však, že celá záležitost podléhá nejen sankcím EU, ale i USA. Spojené státy podle něj neumožňují, aby Chorvatsko přepravovalo do Maďarska ruskou ropu, jež předtím k jeho pobřeží doputuje námořní cestou.
„Existuje výjimka (EU), která Maďarsku umožňuje nákup ruské ropy, avšak v platnosti je též systém amerických sankcí, které říkají něco úplně opačného,” řekl dnes Plenkovič.
Pokud by Maďarsko a Slovensko nakonec přece jen získávaly ropu místo Družbou ropovodem Adria, k čemuž mohou tedy potřebovat novou výjimku americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, půjde o jejich reputační porážku.
Ukázalo by se totiž, že jejich dosavadní neochota zajistit si dodávky ropy chorvatskou cestou nepramenila z její nedostatečné kapacity nebo vysokých poplatků, jak obě země deklarovaly, nýbrž že byla motivována snahou setrvat i přes zpřísňující se západní sankce při dodávkách ropy ruské, přepravované přes ukrajinské území, ba dokonce její dovážený objem navýšit.
Zejména maďarský premiér Viktor Orbán je ale zjevně nucen „kousnout do kyselého jablka“ a využít jadranského ropovodu, neboť s blížícími se parlamentními volbami nemůže riskovat výpadky dodávek ropy do Maďarska nebo citelnější růst cen paliv tamtéž.
Volby se konají už v dubnu, přičemž podle většiny průzkumů Orbán na svého arcirivala Pétera Magyara ztrácí. Výpadky v dodávkách paliv a růst jejich ceny by mu preference jistě nevylepšily.
Navíc by maďarská veřejnost zřetelně viděla, jak se Orbánovi nevyplácí budování poměrně vřelého vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Právě úder jeho armády na ukrajinskou ropnou infrastrukturu stál na počátku nynější Orbánovy svízele.
