Evropští lídři se přou o budoucnost emisních povolenek – a s ní i o budoucnost průmyslu na kontinentě
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Osud průmyslu EU
Odpor k emisním povolenkám je silný. Změnu ale může přinést jen výměna Evropské komise
Odpor vůči systému emisních povolenek sílí napříč Evropou a otevřeně jej kritizují i lídři největších ekonomik včetně Německa a Francie. Přesto se zásadní změna nerýsuje – Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové nemá důvod Green Deal výrazně přepisovat.
hlavní komentátor
Tlak na zásadní změny v evropském Green Dealu sílí, přesto jsou stále spíše platonické. I navzdory tomu, že se minulý týden za změny v systému emisních povolenek pro energetiku a velký průmysl ETS 1 postavily země, jako je Německo, Francie a Itálie.
Na setkání špiček evropského průmyslu s vedoucími politiky EU v Antverpách zazněla tvrdá kritika povolenek a tvorby jejich ceny na trhu. Stalo se tak jen jeden den před summitem EU, který na belgickém zámečku Alden Biesen měl řešit konkurenceschopnost Evropy.
Německý kancléř Friedrich Merz se jednoznačně postavil za průmyslníky. „Tento systém (ETS) je zaveden s cílem snížit emise CO a zároveň umožnit společnostem přejít na výrobní linky bez emisí CO. Pokud tedy není možné tohoto cíle dosáhnout a pokud tento nástroj není vhodný, měli bychom být velmi otevření jeho revizi nebo alespoň odložení,“ řekl za hlasitého potlesku zástupců průmyslu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron byl opatrnější. Varoval sice před „zabitím“ systému ETS, ale trval na tom, že „Evropa nemůže definovat ambiciózní klimatické cíle a zároveň připustit zmizení své průmyslové základny. Vysoké ceny energie v kombinaci s náklady na uhlík urychlují deindustrializaci, nikoli dekarbonizaci“ připustil.
A to se děje. Dosud platily plnou cenu emisních povolenek jen energetické podniky a průmysl dostával velký díl zdarma. Od letoška se však podíl bezplatných povolenek snižuje a po roce 2034 by měly průmyslové závody už platit plnou cenu uhlíku.
To je drastický zásah v situaci, kdy velké energeticky náročné firmy platí už tak nejvyšší světové ceny za energie. Pod největším tlakem jsou obory, které nejde dekarbonizovat buď vůbec, nebo je to nesmírně drahé.
Babiš mezi kritiky
Patří sem zejména chemický průmysl, který již kvůli cenám zemního plynu ztratil většinu trhu s hnojivy ve prospěch dovozů z USA – a zejména z Ruska. Těžká chemie, která byla dlouho chloubou Evropy, se stěhuje do USA a asijských zemí. Výkon celého odvětví v Evropě se propadá a mizí pracovní místa. Ale bita jsou i ocelářství, cementárny a další odvětví.
V Alden Biesenu se přidal ke kritikům emisních povolenek i premiér Andrej Babiš, když dokládal, že přes šedesát procent zisků z ETS 1 polykají – místo evropských vlád, které by z nich měly dotovat dekarbonizaci – britské a americké finanční instituce spekulující s povolenkami na burze.
A trhy s povolenkami se dlouhodobého tlaku průmyslu a zejména Mertzovy kritiky skutečně lekly a ceny spadly až k sedmdesáti eurům. Ještě v půlce ledna byly na devadesáti a svižně rostly. Kdyby byl strach spekulantů odůvodněný, byla by to dobrá zpráva pro celou evropskou ekonomiku.
Jenže ačkoli německý premiér Merz, francouzský prezident Macron či italská premiérka Giorgia Meloniová podporovaní vládami zejména z východní Evropy mají velký výtlak, stojí jim v cestě stále velmi zelená Evropská komise s Ursulou von der Leyenovou v čele.
Ta se jak v Antverpách, tak pak na summitu stavěla proti zásadním změnám v povolenkovém systému. A vzhledem k tomu, že příslušné návrhy by musely vzejít z Komise, není rychlá změna očekávatelná.
Leyenová ví, že zásadní zásah do ETS by komisi i její koalici v europarlamentu definitivně rozložil. Proto nebude tlačit na pilu ani Friedrich Merz, který je jejím stranickým kolegou a ví, že rozpad komise by oslabil vliv Německa v Unii a vyvolal by nesouhlasné reakce i uvnitř jeho CDU na domácím hřišti.
Volby daleko
Nakonec jsme podobný případ zažili nedávno, když se Merz postavil proti zákazu spalovacích motorů k roku 2035 a donutil Komisi předložit nějaké uvolnění pravidel, což však skončilo fakticky jen velmi mírnými změnami v regulacích.
Podobný výsledek lze čekat i nyní. Diskutuje se například o tom, že by průmyslové podniky mohly dostávat povolenky zdarma i po roce 2034 nebo by se mohl zvýšit počet zdarma vydávaných povolenek. Von der Leyenová slíbila, že s nějakým návrhem na pomoc průmyslu do léta přijde.
Skutečné a rázné změny v zelené politice EU však nelze čekat dříve, než dojde k politickým změnám v europarlamentu a výměně Evropské komise. První příležitost k tomu bude až v roce 2029, kdy budou volby do Evropského parlamentu. To je dost pozdě na to, aby se zabránilo nevratným škodám a masivní deindustrializaci kontinentu.
