Zhruba 67 procent dětí a mladých ve věku 11 až 21 let se v posledním roce setkalo s kyberšikanou, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos

Zhruba 67 procent dětí a mladých ve věku 11 až 21 let se v posledním roce setkalo s kyberšikanou, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos

Foto: Shutterstock.com

Rizika on-line prostředí

Dvě třetiny dětí a mladých se v posledním roce setkaly s kyberšikanou

Zhruba dvě třetiny (67 procent) dětí a mladých ve věku 11 až 21 let se v posledním roce setkalo s kyberšikanou. Přibližně 94 procent pak zažilo v kyber prostoru slovní útok. Vyplývá to z loňského průzkumu agentury Ipsos mezi více než 800 respondenty, jehož výsledky dnes zveřejnili zástupci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na setkání s novináři.

čtk

On-line prostředí vytváří prostor pro kyberšikanu, anonymní obtěžování či manipulativní jednání, například v rámci on-line her jako jsou Roblox, Minecraft či Fortnite. Podle zástupců ČTÚ je důležité děti poučit, že ne každý, koho potkají, má dobré úmysly. Rizika se týkají i nadměrného užívání digitálních služeb, vzniku závislostního chování a mikro transakcí v herním prostředí. Nezletilí jsou současně vystaveni cílené reklamě a sběru osobních údajů, jejichž důsledkům často plně nerozumějí.

"Rodiče většinou znají sociální sítě, ale neuvědomují si, že řada běžných a na první pohled neškodných her už je také v podstatě sociální sítí: mechanismus hraní je poměrně snadný a mnohem více je hra zaměřená na komunikaci hráčů. Dítě tak snadno může nevhodně oslovovat například cizí dospělý," uvedl lektor Telekomunikační akademie ČTÚ Jaroslav Doležal.

Dalším rizikem je problematika dětské pornografie. Náctiletí si neuvědomují, že samotná obnažená fotografie sebe sama a její sdílení není legální. “Přesto je takového materiálu internet plný a jde o jeden z častých trestných činů, kterých se mladiství dopouštějí a který následně řeší Policie ČR. Děti si mnohdy nebezpečí neuvědomují a pod tlakem okolí nebo s důvěrou v druhou osobu, například partnera, poskytnou intimní materiál, který se pak může nekontrolovatelně šířit a způsobit nevratné následky, včetně obvinění z trestného činu,” dodal lektor Telekomunikační akademie ČTÚ Václav Linhart.

Na uvedená rizika reaguje evropské nařízení DSA, které ukládá platformám povinnost zajistit vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti dětí, zakazuje cílení reklamy na základě profilování nezletilých a omezuje používání manipulativních prvků uživatelského rozhraní. ČTÚ jako koordinátor digitálních služeb je připravený vykonávat dohled nad uplatňováním těchto pravidel a spolupracuje s dalšími orgány na národní i evropské úrovni. Úřad však podle jeho zástupců nemůže konat, dokud není přijat zákon o digitální ekonomice. Podněty týkající se možného porušení povinností platforem podle nařízení DSA mohou občané podle nich podávat prostřednictvím standardních komunikačních kanálů ČTÚ.

ČTÚ v rámci své role koordinátora digitálních služeb v České republice také realizuje besedy a přednášky pro nezletilé, pedagogy a rodiče. V minulém roce uspořádal besedy pro více než 4000 nezletilých, které upozorňují na rizika, podporují rozvoj digitální gramotnosti a bezpečného chování v on-line prostředí.