Po australském zákazu sociálních sítí dětem se téma dostává i do české politiky. Premiér Andrej Babiš zákaz podporuje, odborníci z Masarykovy univerzity varují před jeho dopady
Shutterstock.com
Děti a technologie
Zákaz sociálních sítí dětem: Babiš je pro, děti jsou proti a odborníci varují před skrytým dopadem
Zákaz sociálních sítí pro děti a dospívající se stává velkým politickým tématem. Po takovém kroku v Austrálii se stejným směrem vydává i Francie. Český premiér Andrej Babiš se k zákazu vyjádřil pozitivně, zatímco podle odborníků z Masarykovy univerzity mohou plošná opatření dětem přinášet nová rizika.
Redaktor
Plošné zákazy sociálních sítí jsou pro věkovou skupinu zhruba od 13 do 16 let málo efektivním a potenciálně rizikovým opatřením. Tvrdí to odborníci z projektu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS), který je realizován pod Fakultou sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.
Přestože debata o ochraně dětí v digitálním prostředí sílí, současná data podle nich neposkytují dostatečné důkazy, že by plošné zákazy vedly ke zlepšení duševního zdraví dospívajících.
„Jak ukazuje jeden z našich výzkumů, adolescenti na sociálních sítích tráví až několik hodin denně, přičemž naše i zahraniční výzkumy poukazují na množství negativních, ale i pozitivních dopadů na jejich wellbeing a duševní zdraví,“ popisuje Michaela Šaradín Lebedíková, členka týmu IRTIS.
Mladým spíše uškodíme
A pokračuje: „V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů.“
„Hrozí tak, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody, a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,“ dodává odbornice.
Skeptický pohled se netýká pouze plošných zákazů, ale i tzv. digitálních detoxů. Zahraniční výzkumy podle IRTIS ukazují, že úplná abstinence od sociálních médií není pro wellbeing dlouhodobě přínosná.
Digitální detoxy bývají neudržitelné a zároveň připravují uživatele o pozitivní aspekty sociálních sítí, především o kontakt s vrstevníky.
Nedávná studie vědců z Harvardu podle MUNI navíc naznačuje, že snaha o omezení času stráveného na sociálních sítích je pro dospívající přínosnější než jejich úplný zákaz, zejména kvůli zachování sociálních vazeb.
V současné době neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů.
Výzkumníci IRTIS zároveň uznávají, že obavy z vlivu sociálních sítí nejsou neopodstatněné. Kritika se ale podle nich musí zaměřit především na samotný design platforem.
Návykové prvky, algoritmická optimalizace obsahu, sběr osobních dat či neustálé prodlužování času stráveného na platformách představují riziko nejen pro dospívající, ale i pro dospělé uživatele.
Návykovost sociálních sítí potvrzuje i Evropská komise, která nedávno předběžně shledala, že design platformy TikTok může být v rozporu s nařízením o digitálních službách.
Podle Komise využívá TikTok prvky, které mohou podporovat nutkavé chování, včetně nekonečného posouvání obsahu, automatického přehrávání videí, push notifikací či vysoce personalizovaného algoritmu.
Platforma podle dosavadních zjištění dostatečně neposoudila dopady těchto funkcí na fyzickou a duševní pohodu uživatelů, včetně nezletilých a dalších zranitelných skupin.
Design aplikace podle Komise „neustále odměňuje uživatele novým obsahem“ a některé jeho prvky přepínají uživatele do režimu autopilota, což může vést ke snížení sebeovládání.
Australská ofenziva
Vůbec první plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let začal platit loni v prosinci v Austrálii. Zákaz se vztahuje na hlavní platformy jako X, Facebook, Instagram, YouTube, Snapchat a Threads, a to včetně kontroverzního TikToku. Děti mladší 16 let si nemohou zakládat nové účty a jejich existující profily byly deaktivovány.
Australská vláda podle BBC uvedla, že cílem opatření je snížit negativní dopady návykových designových prvků sociálních sítí, které mladé uživatele nutí trávit více času u obrazovek a zároveň jim předkládají obsah, jenž může škodit jejich zdraví a wellbeingu.
Ve Francii podle BBC schválila letos 27. ledna dolní komora parlamentu návrh zákona, který by zakázal přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Návrh podpořilo 116 poslanců, proti bylo pouhých 23. Zákon nyní míří do horní komory, tedy Senátu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil schválení návrhu za „zásadní krok“ a uvedl, že „mozky francouzských dětí nejsou na prodej“.
Tlak by měl směřovat především ke korporacím, ne k dětem a rodičům.
Poslankyně Laure Millerová, která za návrhem stojí, řekla deníku Le Monde: „Tímto zákonem nastavujeme ve společnosti jasnou hranici.“ Dodala, že „říkáme něco velmi jednoduchého: sociální sítě nejsou neškodné“.
Do debaty se mezitím zapojil i Andrej Babiš. Český premiér 8. února zveřejnil na sociálních sítích video, ve kterém reagoval na francouzský návrh zákona.
„Já jsem pro, protože odborníci, které znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti,“ uvedl ve videu Babiš.
Reakce samotných dospívajících na sebe nenechala dlouho čekat. Server Aktuálně.cz oslovil studenty Biskupského gymnázia v Brně, mezi nimiž převažoval názor, že plošný zákaz sociálních sítí do 15 let by nepodpořili. Někteří by připustili omezení pro mladší děti.
„Myslím, že se toho můžeme na sociálních sítích hodně naučit, ale na druhou stranu to není úplně bezpečné prostředí pro fakt mladé děti. Zakázala bych sítě do 13 let,“ řekla studentka Linda. Podobně se vyjádřila i další studentka: „Patnáct let mi už přijde docela vysoký věk na to nemít přístup na sociální sítě.“
„Zákaz vážně zvažujeme,“ zní z Česka
Vicepremiér a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že vláda zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let vážně zvažuje.
Pokud by se pro tento krok definitivně rozhodla, chtěla by jej podle Havlíčka navrhnout ještě letos. Koalice podle něj jedná s odborníky i s operátory. „Sociální sítě dětem ničí život,“ prohlásil.
Podobné omezení jako zavedla Austrálie podle dostupných informací kromě Francie zvažují nebo připravují také Dánsko, Slovinsko, Turecko, Řecko či Británie. K omezení přístupu dětí a mladistvých vyzval rovněž Evropský parlament.
Podle odborníků z IRTIS je klíčové, aby se státy místo plošných zákazů opíraly o regulaci technologických firem a skutečné vymáhání existujících pravidel.
„Tlak by měl směřovat především ke korporacím, ne k dětem a rodičům, a jeho cílem by mělo být vytváření bezpečnějšího prostředí na internetu. Mělo by dojít například k větší kontrole a změně algoritmů, které sociální sítě používají,“ říká Adéla Švestková z IRTIS MU. „Zákazy sociálních sítí do 16 let, nebo v českém případě do 15 let, problém nevyřeší.“
S využitím ČTK
