Quiet cracking se objevuje i v Česku, tlak zvyšuje i nástup AI

Quiet cracking se objevuje i v Česku, tlak zvyšuje i nástup AI

Shutterstock.com

Tichý rozklad zaměstnanců: Quiet cracking se objevuje i v Česku, tlak zvyšuje i nástup AI

Pandemie, nástup umělé inteligence i rostoucí tlak na výkon mění pracovní prostředí tišeji, než by se mohlo zdát. Vedle otevřeného vyhoření či demonstrativních odchodů se objevuje méně viditelný jev – takzvaný quiet cracking. Zaměstnanci se pod dlouhodobým tlakem „tiše lámou“: bez konfliktů a bez náhlých kolapsů, ale s postupnou ztrátou angažovanosti, kreativity a důvěry. Grafton Recruitment upozorňuje, že tento trend může management dlouho přehlížet, přestože se může stát zdrojem rostoucí fluktuace. V Česku se podle dostupných dat týká zhruba sedmi procent zaměstnanců.

msk

Quiet cracking není o momentální nespokojenosti nebo lenosti. Jde o stav, kdy se v lidech postupně sčítá nejistota, tlak a pocit nedocenění. Navenek vše funguje, ale pod povrchem to praská,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka Grafton Recruitment. Právě nenápadnost je podle ní největším rizikem. Výkon může zůstávat formálně v normě, tým drží pohromadě, ale motivace a vnitřní energie postupně slábnou.

Od pandemie k umělé inteligenci

Kořeny fenoménu sahají do období pandemie, kdy výrazně vzrostly nároky na flexibilitu a adaptabilitu zaměstnanců. Tyto tlaky dnes dál zesiluje rychlý nástup umělé inteligence a s ním spojená potřeba být neustále výkonní, užiteční a „nenahraditelní“. „Mnoho zaměstnanců se snaží být lepší nejen kvůli profesnímu růstu, ale také ze strachu, aby nebyli nahrazeni technologiemi. Pokud se k tomu přidá nedostatek pozornosti, uznání nebo jasně komunikovaných očekávání, vzniká dlouhodobý tlak, který se neprojevuje náhle, ale postupně,“ vysvětluje Vávrová.

Zásadní roli přitom hraje přístup managementu. Kombinace finanční nejistoty, pracovního přetížení a nejasných očekávání může být podle odborníků výbušná zejména tehdy, když vedení nedokáže srozumitelně komunikovat směřování firmy a skutečně naslouchat. „Když se k finanční nejistotě, pracovnímu přetížení a nejasným očekáváním přidá i nedostatečná komunikace o směřování firmy a pocit, že vedení zaměstnancům skutečně nenaslouchá, vzniká prostředí, ve kterém se lidé postupně stahují do sebe,“ říká Vávrová. Management si podle ní quiet crackingu často všimne až ve chvíli, kdy se projeví poklesem výkonu nebo zvýšenou fluktuací.

Předstupeň k odchodu

Dopady jsou pro firmy citelné. Tichý rozklad se promítá do ochoty dělat něco navíc, do sdílení nápadů i do týmové spolupráce. Oslabuje firemní kulturu a může být předstupněm dalšího jevu – quiet quittingu. Ten popisuje situaci, kdy zaměstnanci formálně plní své povinnosti, ale mentálně se od práce odpojují. Od takového stavu je už jen krok k rozhodnutí odejít.

Nejde přitom o okrajový fenomén. Data ukazují, že ve Spojených státech se quiet cracking týká zhruba jednoho z pěti zaměstnanců. Podle průzkumu Grafton Recruitment z roku 2025 je situace v České republice zatím méně vyhrocená, první známky se ale objevují přibližně u sedmi procent zaměstnanců.

Jak tlaku čelit

Podle Grafton Recruitment existují konkrétní nástroje, jak trend brzdit. Klíčové je systematické vzdělávání a rozvoj, které neposilují jen dovednosti, ale zároveň signalizují důvěru a zájem zaměstnavatele. Stejně důležité je pravidelné uznání práce, jasně nastavená očekávání a vyvážená pracovní zátěž. Přehledná a srozumitelná komunikace o směřování firmy pak patří k nejúčinnějším obranám proti chaosu a dlouhodobému tlaku, který se jinak může nenápadně hromadit pod povrchem.