„Existuje bod, kdy si lidé řeknou, že další úsilí stejně nezmění výsledek. A přestanou celou tuhle hru hrát,“ varuje ekonom
Shutterstock.com
Propast se prohlubuje
Bohatí bohatnou, chudí ztrácejí víru. Amerika může sklouznout ke kastovní společnosti, varuje ekonom
Vysoké ceny bydlení, koncentrace akciového majetku i propad důvěry nízkopříjmových domácností čím dál více rozevírají nůžky mezi sociálními skupinami v americké ekonomice.
editor
Ekonom Peter Atwater, který po pandemii jako jeden z prvních upozornil na jev připomínající rozevírající se nůžky v americké ekonomice, dnes varuje před ještě temnějším scénářem.
Pokud se rozdíly mezi bohatými a chudými dál prohloubí, může podle něj vzniknout faktický kastovní systém, v němž se vytratí sociální mobilita a americký sen zůstane pro mnohé nedosažitelný.
Atwater tehdy mluvil o ekonomickém oživení, které podle něj připomíná právě rozevírající se nůžky. Anglicky se hovoří o tzv. K-shaped recovery.
Jde o situaci po recesi, kdy se jedna část ekonomiky rychle zotavuje a prosperuje (horní rameno písmene K), zatímco jiná stagnuje nebo dál upadá (spodní rameno). V praxi to znamená, že vysokopříjmové domácnosti bohatnou, zatímco nízkopříjmové skupiny zaostávají.
Hřbitov pro stínovou flotilu: indické šrotoviště se plní vyřazenými tankery
Podle Atwatera hrozí, že se tento trend nyní doslova zabetonuje. „Kastovní systém udržuje absence příček na žebříku vzestupné mobility,“ uvedl pro Business Insider. To by se mohlo projevit omezeným přístupem ke kvalitnímu vzdělání, pracovním příležitostem i k vlastnictví majetku.
Právě majetek je klíčový. Vlastnictví bydlení se mnoha Američanům vzdaluje. Podle studie Bankrate je k pořízení typického domu potřeba roční příjem téměř 117 tisíc dolarů, zatímco medián příjmů domácností činil v roce 2024 zhruba 83 730 dolarů.
Ještě výraznější je koncentrace finančních aktiv: horních 10 procent Američanů drží podle Fedu zhruba polovinu majetku v akciích a podílových fondech, zatímco spodní polovina populace jen kolem jednoho procenta.
Rozdělení se promítá i do nálady společnosti. Index spotřebitelské důvěry letos v lednu prudce klesl, přičemž u lidí s příjmem pod 15 tisíc dolarů dosáhl hodnoty 55,4 – poblíž pětiletého minima.
Oproti tomu domácnosti s příjmem nad 125 tisíc dolarů vykázaly hodnotu 94,9. Právě tento rozdíl v důvěře je podle Atwatera jádrem „nůžkovitého“ vývoje a může naznačovat, zda se propast bude dál prohlubovat.
„Existuje bod, kdy si lidé řeknou, že další úsilí stejně nezmění výsledek. A přestanou celou tuhle hru hrát,“ varuje ekonom, kterého cituje web Business Insider. V takovém případě by se společnost rozdělila na třídu vlastníků – a ty ostatní.
Atwater však zároveň nepředpokládá, že by tento stav přetrval navždy. Extrémní rozdíly podle něj často vedou k rychlé korekci. Ta může přijít politickou změnou a reformami zaměřenými na nerovnost, společenským neklidem, nebo poklesem akciových trhů, který by oslabil důvěru i majetek vyšších příjmových skupin.
Amerika a Rusko se přetahují o syrská ropná pole. Kdo ovládne stamiliardový byznys?
