Ceny zlata a stříbra začaly klesat až na konci ledna
Shutterstock.com
Čínské burzy s kovy lámou rekordy. Spekulanti ženou ceny zlata i mědi
Objem obchodování a počet otevřených kontraktů na čínských burzách s kovy v lednu vystoupaly na rekordní úroveň. Hlavním motorem byli podle serveru OilPrice.com maloobchodní investoři, kteří ve zvýšené ekonomické nejistotě přesouvali kapitál do drahých i průmyslových kovů.
Redaktorka
Do rekordních výšin vystoupal v lednu objem obchodování a počet otevřených kontraktů na čínských burzách s kovy. Podle serveru OilPrice.com hnali poptávku hlavně maloobchodní investoři, kteří se převážně hrnuli za drahými a průmyslovými kovy.
Na přelomu roku 2025 a 2026 měli spekulanti otevřený rekordní počet kontraktů u obecných kovů jako měď, zinek, nikl, cín, olovo a hliník. Všechny byly obchodované na šanghajské futures burze. Rekordní zájem byl i o lithium, tentokrát na kantonské futures burze.
Čína se pokouší spekulativní mánii ukončit s pomocí regulačního orgánu, který pravidla často zpřísňuje. Na šanghajské i kantonské futures burze proto zvýšili denní cenové limity, spekulativní obchodní marže a hedgingové marže u mnoha komodit: od platiny přes lithium až po nikl a cín.
Podle komentátora z agentury Reuters Andyho Homa vydaly obě burzy dohromady 38 oběžníků, aby omezily šílený nápor na drahé, průmyslové i přechodné kovy.
K dominanci nad poptávkami po kovových komoditách tak Čína přidává i vliv na trzích s kovovými futures. „Kovy – jak obecné, tak drahé – se staly významnou alternativní investicí v době zvýšené ekonomické i geopolitické nejistoty,“ poznamenala komoditní stratéžka banky ING Ewa Mantheyová.
Podobně za poslední tři měsíce vyletěly i komodity jako zlato a stříbro. „Tento pohyb byl do značné míry poháněn vlnou spekulativních nákupů z Číny, od maloobchodních obchodníků až po větší akciové fondy přecházející na komodity, přičemž tlačily ceny do extrémních úrovní,“ napsala Mantheyová minulý týden.
Ceny zlata a stříbra začaly klesat až na konci ledna, kdy oslabil americký dolar poté, co prezident Donald Trump nominoval na předsedu Federálního rezervního systému (Fed) jestřábího kandidáta. Předpokládá se, že okamžitý dopad na ceny komodit bude mít i čínský lunární nový rok v úterý 17. února.
„Z hlediska poptávky po kovech - jak průmyslových, tak drahých - může nadcházející čínský lunární nový rok, během kterého budou klíčové burzy uzavřeny na více než týden, tlačit na ceny, protože obchodníci a spekulanti snižují své aktivity před očekávaným sezónním oživením na začátku března,“ uvedl v páteční zprávě vedoucí komoditní strategie Saxo Bank Ole Hansen.
Levná fotovoltaika končí. Čína mění pravidla hry, trh se vrací k realitě
