Evropské stavebnictví má po letech stagnace zrychlit
Foto: Shutterstock.com
Domy i silnice
Evropské stavebnictví se probouzí. Po letech stagnace má přijít růst přes dvě procenta ročně
Evropský stavební sektor má po slabých letech konečně zrychlit. Podle nové prognózy výzkumné skupiny Euroconstruct očekává stavebnictví v roce 2026 reálný růst o 2,4 procenta a podobné tempo si má udržet až do roku 2028. Tahounem mají být bytová výstavba a infrastrukturní projekty.
Redaktor
Informoval o tom německý ifo Institut, jenž je členem Euroconstruct. Podle nejnovější analýzy se evropské stavebnictví nachází na prahu výrazného oživení.
Po loňském roce, kdy sektor vzrostl pouze o 0,3 procenta, se očekává v roce 2026 reálný růst o 2,4 procenta. V následujících letech má tempo jen mírně zpomalit, na 2,2 procenta v roce 2027 a 1,9 procenta v roce 2028.
„V roce 2026 přejde evropské stavebnictví z volnoběhu na vyšší rychlostní stupeň a toto tempo si bude z velké části udržovat až do roku 2028,“ uvedl stavební expert ifo Institutu Ludwig Dorffmeister.
Celkem by tak měl sektor vyrůst o 6,7 procenta v horizontu tří let, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu přes dvě procenta.
Tahounem růstu má být především bytová výstavba a stavební inženýrství, tedy inženýrské stavby včetně dopravní a energetické infrastruktury. Oba segmenty by podle prognózy měly do roku 2028 navýšit objem trhu zhruba o 7,5 procenta ve srovnání s rokem 2025.
Důvodem jsou přetrvávající bytové nedostatky v řadě evropských zemí a zároveň masivní investiční potřeby v oblasti dopravy, energetiky a sítí.
Zbylé části pozemního stavitelství mají růst pomaleji. Neobytné budovy by měly do roku 2028 přidat zhruba 4,7 procenta. Podle Dorffmeistera se sice zlepšují rámcové podmínky v podobě hospodářského růstu, růstu mezd a stabilizace úrokových sazeb i stavebních nákladů, soukromý sektor ale zůstává opatrný.
Děje se tak kvůli nepříznivým průmyslovým a lokalizačním faktorům. Na rozdíl od něj má veřejný sektor, zejména ve školství a zdravotnictví, ve výstavbě pokračovat.
Specifickou otázkou zůstává Německo a dopad takzvaného zvláštního fondu výši přes 500 miliard eur (přibližně 12,3 bilionu Kč) na dodatečné úvěrově financované investice do infrastrukturních projektů na tamní stavebnictví, jehož právní základ vytvořil německý Spolkový sněm loni v březnu.
„Zatím není jasné, jaký efekt bude mít speciální fond na německý stavební sektor, protože značná část prostředků pravděpodobně nebude použita na investice,“ upozornil Dorffmeister.
V oblasti dopravy by podle něj měly dodatečné prostředky pozitivně ovlivnit především železniční sektor, zatímco ostatní části infrastruktury zůstanou stranou.
Podle Raiffeisen Bank International má fond potenciál sloužit jako model pro dlouhodobé financování udržitelné infrastruktury i globálně, zejména v železniční dopravě, například při elektrifikaci regionálních tratí nebo rozvoji přeshraničních vysokorychlostních koridorů. Tyto projekty však mají delší investiční cyklus a jejich dopad na stavební výkon se projeví spíše postupně.
Dlouhodobým trendem v evropském stavebnictví je posun od nové výstavby k rekonstrukcím. V rezidenčním segmentu proudí do renovací více peněz než do nové výstavby už od roku 2009 a v současnosti tento podíl přesahuje 60 procent.
U nebytových staveb se tento zlom odehrál teprve v roce 2024. „Výdaje na existující nebytové budovy budou pravděpodobně dál růst, což stabilizuje jejich podíl na trhu mírně nad hranicí 50 procent,“ uvedl Dorffmeister.
Podle prognózy by celkový objem stavebních prací v 19 zemích sítě Euroconstruct, které zahrnují většinu západní Evropy a vybrané státy střední včetně Česka, mohl v roce 2028 překročit hranici 2,4 bilionu eur (zhruba 58 bilionu Kč).
To by znamenalo návrat k hodnotám blízkým předkrizovému maximu z roku 2008, i když autoři studie upozorňují, že dlouhodobá srovnání je nutné brát s opatrností kvůli revizím dat a metodiky. Přesto by evropské stavebnictví mělo vstoupit do období stabilnějšího a strukturálně podloženého růstu.
