V Portugalsku způsobily extrémní klimatické jevy kombinaci rozsáhlých požárů, sucha a přívalových dešťů, jejichž ekonomické dopady podle místních odhadů přesáhly 3,3 miliardy eur
Shutterstock.com
Povodně, požáry, dluhy
Připravte se na katastrofální globální oteplení. Klimatické škody už stojí EU přes bilion ročně – a bude hůř
Nová zpráva poradního orgánu Evropské unie (EU) European Scientific Advisory Board on Climate Change varuje, že bez systematické adaptace se z klimatické změny stane trvalý fiskální problém. Jen v posledních letech dosahují přímé škody na infrastruktuře a majetku v EU v průměru zhruba 45 miliard eur ročně (více než bilion korun).
Redaktor
Evropská unie se dostává do bodu, kdy už klimatickou změnu neřeší jako dlouhodobý environmentální cíl, ale jako bezprostřední ekonomické riziko.
Vyplývá to z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change, která analyzuje dopady extrémního počasí na ekonomiku a navrhuje zásadní změny v tom, jak EU plánuje rozpočty, investice a řízení rizik.
Závěr zprávy nazvané Strengthening Resilience to Climate Change: Recommendations for an effective EU adaptation policy framework je jednoznačný. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky.
Průměrné roční škody na infrastruktuře a fyzických aktivech vzrostly z 8,5 miliardy eur (zhruba 206 miliard korun) v osmdesátých letech na zhruba 45 miliard eur ročně v období 2020 až 2024.
Jde o pětinásobný nárůst během čtyř dekád. Povodně dnes tvoří více než polovinu těchto ztrát a zemědělství přichází každoročně o desítky miliard eur.
Ohrožené regiony
Zpráva upozorňuje, že nejde jen o přímé škody. Klimatické extrémy navíc snižují produktivitu práce, narušují dodavatelské řetězce, zvyšují náklady firem a oslabují daňové příjmy států.
Současně rostou výdaje na krizové zásahy, obnovu infrastruktury, zdravotnictví a sociální podporu. Výsledkem je tlak na zadlužení a zhoršování dluhové dynamiky, zejména v regionech, které jsou klimatickým dopadům vystaveny nejvíce.
Zpravodajský web Euronews v této souvislosti připomíná sérii konkrétních klimatických katastrof z posledních let, které už dnes představují přímou zátěž pro veřejné rozpočty členských států.
Extrémní srážky na jihu Španělska a následné záplavy v Andalusii vedly k masovým evakuacím obyvatel, vážnému poškození dopravní infrastruktury a výpadkům základních služeb, přičemž tisíce lidí musely být dočasně ubytovány v nouzových centrech.
V Portugalsku způsobily extrémní klimatické jevy kombinaci rozsáhlých požárů, sucha a přívalových dešťů, jejichž ekonomické dopady podle místních odhadů přesáhly 3,3 miliardy eur (zhruba 80 miliard korun), zejména v zemědělství a regionální infrastruktuře.
Evropská unie se dostává do bodu, kdy už klimatickou změnu neřeší jako dlouhodobý environmentální cíl, ale jako bezprostřední ekonomické riziko.
Další výrazné škody přinesly povodně ve Valencii na podzim roku 2024, které si vyžádaly nejen oběti na životech, ale také dlouhodobé opravy silnic, mostů a městské infrastruktury.
Podobně ničivé následky měly záplavy v Německu a Belgii v létě 2021, kde byly celé obce zaplaveny, došlo k rozsáhlému poškození bydlení i průmyslových objektů a státy musely uvolnit mimořádné prostředky na obnovu postižených regionů.
Rizikové rozpočty
Klimatická změna se tak přesouvá z okraje environmentální politiky do jádra rozpočtového plánování. Rizika spojená s počasím mají být zohledňována při sestavování rozpočtů, v pojišťovacích mechanismech i v hodnocení fiskální stability.
Rozpočty, které s klimatickými šoky nepočítají, podle zprávy systematicky podhodnocují budoucí náklady a vystavují státy náhlým deficitům.
S rostoucími náklady se zároveň otevírá politická otázka, kdo adaptaci zaplatí. Poradní orgán EU navrhuje několik systémových změn.
Členské státy by měly povinně hodnotit klimatická rizika podle jednotných scénářů a zapracovat je do fiskální politiky a hospodářského řízení, zatímco Unie má plánovat globálně podle realistického oteplení 2,8 až 3,3 stupně Celsia.
Zásadní roli mají sehrát také pojišťovací a zajišťovací mechanismy, protože dnes je v EU pojištěna jen zhruba čtvrtina klimatických škod.
Extrémní srážky na jihu Španělska a následné záplavy v Andalusii vedly k masovým evakuacím obyvatel, vážnému poškození dopravní infrastruktury a výpadkům základních služeb.
Server Politico naproti tomu poukazuje na změnu v rétorice aparátu. EU se fakticky připravuje na život v Evropě oteplené zhruba o čtyři stupně Celsia, což znamená tiché přiznání, že dosavadní trajektorie snižování emisí k udržení cílů Pařížské dohody nestačí.
„To by znamenalo akceptovat, že svět je na cestě ke katastrofickému nárůstu teploty, který daleko překročí cíle dohodnuté v rámci Pařížské klimatické dohody a masivně naruší život Evropanů,“ píše Politico.
„Evropské klima se rychle mění. Není to vzdálené ani abstraktní riziko,“ říká pro něj Ottmar Edenhofer, předseda Evropské vědecké poradní rady pro klimatické změny.
