Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump
Shutterstock.com (vygenerováno AI)
„Bitva o parmazán“
Kdo dřív podepíše, vyhraje. Trump komplikuje plány Bruselu v Latinské Americe
Ve hře jsou nejen sýry a uzeniny, ale i geopolitický vliv Unie. Pokud Brusel nebude jednat rychle, může ve strategickém regionu ustoupit USA i Číně.
editor
Nová obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Argentinou zvyšuje tlak na Evropskou unii, aby konečně dotáhla ratifikaci dlouho vyjednávané dohody s blokem Mercosur. Ve hře nejsou jen cla, ale i ochrana více než 300 evropských potravinářských specialit – od sýrů po uzeniny.
Dohoda prezidentů Donalda Trumpa a Javiera Mileie podle informací médií umožňuje, aby se na argentinský trh dostaly americké napodobeniny tradičních evropských výrobků, například Gorgonzoly, Fontiny či Roquefortu.
Pokud by se obdobné produkty mohly prodávat pod stejnými názvy, oslabilo by to systém tzv. zeměpisných označení (GI), na němž EU staví ochranu své agrární produkce.
Právě ochrana zeměpisných označení patří mezi hlavní přínosy dohody EU–Mercosur pro evropské zemědělce. Ta má zajistit, že názvy jako Parmigiano Reggiano nebo Mortadella di Bologna budou v Argentině, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi chráněny před kopiemi.
Podle některých europoslanců může rozhodnout, která dohoda vstoupí v platnost dříve. „Kdo přijde první, může získat výhodu,“ upozorňují experti na mezinárodní obchodní právo. Pokud Argentina přijme závazky vůči USA před ratifikací dohody s EU, může být obtížné sladit oba režimy.
Evropská komise nyní analyzuje dopady americko-argentinské dohody na obchodní zájmy EU. Zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení musí být v rámci Mercosuru plně respektována. Zároveň pokračují politické spory uvnitř Unie.
Brusel zase váhá
Dohoda s Mercosurem vyjednávaná více než dvě desetiletí zůstává kontroverzní. Část členských států a zemědělských organizací se obává dopadů levnějších dovozů hovězího masa či sóji na evropské farmáře. Evropský parlament navíc předal text dohody k přezkumu Soudnímu dvoru EU, což může finální schválení oddálit až o dva roky.
Komise proto zvažuje prozatímní uplatňování dohody, jakmile ji ratifikuje alespoň jedna země Mercosuru. Argentina a Uruguay patří mezi státy, které chtějí proces urychlit.
Pro Brusel jde o širší geopolitickou otázku. EU se snaží vystupovat jako obhájce otevřeného a pravidly řízeného obchodu v době rostoucího protekcionismu. Zároveň ale čelí ztrátě vlivu v Latinské Americe, kde její pozici oslabila rostoucí přítomnost Číny.
Javier Milei dokázal nemožné: Argentině jeho masakr motorovou pilou pomohl
Trumpova dohoda s Mileiem tak funguje jako katalyzátor. Zastánci rychlé ratifikace tvrdí, že otálení oslabuje evropskou vyjednávací sílu a dává prostor Washingtonu. Odpůrci naopak varují, že situace dokazuje nedostatečné záruky dohody.
Brazilská strana navíc zkoumá, zda americko-argentinské ujednání není v rozporu s pravidly samotného Mercosuru. Pokud by došlo ke kolizi závazků, mohl by spor skončit u mezinárodní arbitráže.
Výsledek bude mít dopad nejen na výrobce sýrů či uzenin, ale i na postavení EU jako globálního obchodního hráče. Otázka zní, zda dokáže jednat dostatečně rychle a jednotně, aby si ochránila své zájmy na druhé straně Atlantiku.
