Si Ťin-pching dlouhodobě vyzývá k budování „silného jüanu“ s širokým využitím v obchodu, investicích i na devizových trzích
Shutterstock.com (vygenerováno AI)
Souboj velmocí
Si Ťin-pching sní o globální dominanci jüanu, může sestřelit dolar?
Peking chce posílit globální postavení jüanu a sní o měně, která by mohla konkurovat dolaru. Analytici však upozorňují, že bez hlubokých finančních reforem zůstane jeho role omezená.
editor
Čínský prezident Si Ťin-pching mluví o „silném jüanu“, který by odpovídal rostoucím ambicím země a mohl narušit dlouholetou dominanci amerického dolaru. Realita je však podle ekonomů podstatně složitější.
Čína je druhou největší ekonomikou světa podle nominálního HDP a podle parity kupní síly dokonce první. Disponuje největším bankovním systémem podle objemu aktiv i nejvyššími devizovými rezervami. Loni se podle čínských představitelů podílela zhruba 30 procenty na globálním hospodářském růstu.
Navzdory této váze ale jüan tvoří jen asi dvě procenta světových devizových rezerv. Pro srovnání: dolar drží více než 56 procent, euro přes 20 procent a britská libra téměř pět procent. Čínská měna tak zůstává na okraji rezervního systému, připomíná Newsweek.
USA rozjely hru s cílem zlomit vaz ruské válečné ekonomice
Hlavní překážkou je samotné nastavení čínského finančního systému. Peking uplatňuje kapitálové kontroly, omezuje odliv měny do zahraničí a kurz jüanu do značné míry řídí.
Tento model pomáhá udržovat domácí stabilitu a podporovat export, zároveň ale snižuje atraktivitu měny jako bezpečného přístavu. „Renminbi (jak se také říká jüanu) zůstává nekonvertibilní měnou podléhající kapitálovým kontrolám,“ upozorňuje pro Newsweek profesor ekonomie z Cornellovy univerzity Eswar Prasad.
Podle něj může čínská měna postupně posilovat svou roli zejména v rozvíjejících se ekonomikách, které chtějí diverzifikovat rezervy nebo jsou vystaveny západním sankcím – příkladem je Rusko, jež po invazi na Ukrajinu přešlo ve větší míře na obchod v jüanech.
Omezená důvěra
Peking v posledních letech mírně uvolnil přístup zahraničních investorů na svůj dluhopisový trh, což některé centrální banky motivovalo k nákupu aktiv denominovaných v jüanech. Důvěra v čínský institucionální rámec je však podle analytiků stále omezená.
Signály z Pekingu přesto naznačují obnovený zájem o internacionalizaci měny. Si Ťin-pching ve svém projevu z roku 2024, který byl znovu připomenut začátkem letošního roku ve stranickém časopise Čchiou-š’, vyzval k budování „silného jüanu“ s širokým využitím v obchodu, investicích i na devizových trzích.
Někteří pozorovatelé spojují tuto rétoriku s rostoucí nejistotou kolem americké měnové politiky a debatami o možné slabší dolarové politice. Podle ekonoma Kevina Lama z Pantheon Macroeconomics přišel čas připomenutí projevu v momentu, kdy investoři zpochybňují stabilitu dolarového systému.
Skeptici ale varují před přehnanými očekáváními. Ekonom George Magnus z Oxfordské univerzity upozorňuje, že k plnohodnotné rezervní měně je potřeba otevřený kapitálový trh, hluboké a likvidní finanční instrumenty a ochota umožnit zahraničním subjektům ve velkém držet pohledávky vůči emitentovi měny. To jsou podmínky, kterým se Čína historicky vyhýbala.
Technologický pokrok v devizovém obchodování podle něj tyto strukturální limity neodstraní. Rozhodující jsou důvěra, transparentnost a otevřenost systému.
Čína tak stojí před dilematem: větší globální role jüanu by si vyžádala reformy, které mohou oslabit kontrolu Komunistické strany nad finančním systémem. A právě stabilita doma zůstává pro Peking prioritou.
