Nová zpráva estonské zahraniční rozvědky uvádí, že Rusko v příštích dvou letech nezaútočí na stát NATO. Podmínkou je však pokračující posilování evropské obrany
Foto: Shutterstock.com
Odstrašení zabírá
Evropské zbrojení funguje, Rusko během dalších dvou let nezaútočí, tvrdí estonská rozvědka
Nová zpráva estonské zahraniční zpravodajské služby konstatuje, že velké evropské zbrojení funguje jako nástroj odstrašení proti ruské agresi. Podle ní Rusko v příštích dvou letech na žádný členský stát NATO nezaútočí, hodnocení je však přímo spojeno s pokračujícím posilováním aliančních armád.
Redaktor
Moskva v nejbližších dvou letech nemá v úmyslu vojensky napadnout žádný členský stát NATO, uvádí ve své výroční zprávě Estonská zahraniční zpravodajská služba.
Toto zhodnocení situace je ale podmíněno pokračujícím zvyšováním aliančních obranných kapacit. Zpráva zároveň konstatuje, že Rusko pokračuje ve vojenské reformě a připravuje se na budoucí konflikty.
Mezi nejvýraznější trendy patří budování specializovaných jednotek bezpilotních systémů (UAV) napříč všemi složkami ozbrojených sil a dramatické navýšení výroby munice. Produkce velkorážové dělostřelecké munice podle estonské analýzy od roku 2021 vzrostla více než sedmnáctinásobně.
Rozvědka zároveň zdůrazňuje, že současná absence bezprostřední hrozby neznamená změnu dlouhodobých strategických cílů Ruska.
Kyjev chce miliardovou půjčku EU využít na drony. „85 procent úderů vedou bezpilotní systémy“
Co se ruské ekonomické situace týče, zpráva odmítá představu rychlého hospodářského zhroucení. Ekonomika země podle ní vstupuje do fáze poklesu, civilní sektor je podřízen válečné výrobě a rozpočtový deficit roste.
Přesto je totální kolaps označen za nepravděpodobný. Ekonomický tlak bude mít však podle estonské analýzy postupně větší vliv na politická rozhodnutí režimu.
Velké evropské zbrojení
Podle poslední zprávy NATO o obranných výdajích dosáhly celkové výdaje aliance v roce 2020, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu, 1 155 539 milionů dolarů (zhruba 26,6 bilionu Kč).
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi, činily výdaje na obranu 1 151 664 milionů dolarů (přibližně 26,5 bilionu Kč). Pro rok 2025 aliance uvádí odhad 1 404 584 milionů dolarů (zhruba 32,3 bilionu Kč).
Jinými slovy: během tří let po invazi narostly nominální výdaje NATO o více než 250 miliard dolarů ročně, tedy asi o 5,8 bilionu korun.
Výrazně rostly výdaje především evropské části aliance a Kanady, jejichž společné výdaje se zvýšily z 349 702 milionů dolarů (8,0 bilionu Kč) v roce 2020 na 559 305 milionů dolarů (12,9 bilionu Kč) v roce 2025.
Růst výdajů na obranu evropských zemí NATO a Kanady
Foto: NATO
Zásadní skok je patrný i u jednotlivých států. Polsko zvýšilo výdaje z 13 190 milionů dolarů (303 miliard Kč) v roce 2020 na 35 384 milionů dolarů (814 miliard Kč) v roce 2025.
Německo vzrostlo z 58 652 milionů dolarů (1,35 bilionu Kč) v roce 2020 na 93 747 milionů dolarů (2,16 bilionu Kč) v roce 2024.
Česko zvýšilo výdaje z 3 199 milionů dolarů (74 miliard Kč) v roce 2020 na 7 223 milionů dolarů (166 miliard Kč) v roce 2025. Velká Británie se posunula z 49 528 milionů dolarů (1,14 bilionu Kč) na 59 105 milionů dolarů (1,36 bilionu Kč) a Francie z 52 519 milionů dolarů (1,21 bilionu Kč) na 66 531 milionů dolarů (1,53 bilionu Kč).
Moldavsko jako model hybridní operace
Významnou část zprávy tvoří analýza ruských hybridních aktivit. Estonská rozvědka popisuje pokus o destabilizaci Moldavska, do kterého Moskva podle jejího hodnocení investovala přibližně 150 milionů dolarů (přibližně 3,06 miliardy Kč).
Podle rozvědky operace zahrnovala financování politických stran, organizování protestů, podporu násilných skupin, kybernetické útoky i manipulaci diaspory.
Pokus o převzetí politického vlivu nakonec selhal, rozvědka však upozorňuje, že Rusko se z neúspěchu poučí a v podobných aktivitách bude pokračovat.
Před dalšími hybridními operacemi varuje i strategický a bezpečnostní analytik Maksym Beznosiuk. Podle jeho analýzy pro GLOBSEC potvrzují zpravodajské agentury, že v roce 2024 došlo v celé Evropě ke čtyřnásobnému nárůstu ruských sabotážních operací ve srovnání s předchozím rokem, přičemž tento nárůst se v roce 2025 ještě zrychlil.
Estonsko posiluje bezpilotní kapacity
Podle specializovaného serveru DefenceNews Estonsko samo zvyšuje své UAV obranné schopnosti. Podle serveru plánuje Baltská země rozsáhlou integraci dronových kapacit napříč ozbrojenými silami.
Nordic Investment Bank poskytla 11,4 milionu eur (zhruba 278 milionu Kč) na financování nové jednotky dronových technologií v Centru aplikovaného výzkumu v Tallinnu. Nové oddělení má vybudovat laboratoře pro testování a výrobu vzdušných, pozemních i námořních dronů.
Afrika jako prostor pro rozšiřování vlivu
Estonská zpráva rovněž upozorňuje na rozšiřování ruské přítomnosti v Africe. Moskva podle ní využívá státní agenturu Rossotrudničestvo jako nástroj vlivových operací, snaží se posilovat své postavení v mezinárodních organizacích a zároveň verbuje africké studenty do války na Ukrajině.
Africký kontinent je v dokumentu popisován jako prostor pro budování politické podpory i získávání lidských zdrojů. Podle několika serverů, včetně Africa Defence Forum, využívají ruské jednotky africké vojáky jako „potravu pro děla“.
Ruské ministerstvo obrany přitom využívá neoficiální náboráře v Africe již od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Investigativní reportáž BBC z letošního ledna popisuje konkrétní mechanismus náboru. Například Polina Alexandrovna Azarnykh, bývalá učitelka, která dříve provozovala facebookovou skupinu pomáhající arabským studentům se studiem v Moskvě, měla nově organizovat nábor afrických mužů do ruské armády.
Během roku 2025 podle zjištění BBC zveřejnila více než 490 pozvánek určených mužům z Pobřeží slonoviny, Egypta, Maroka či Nigérie.
Zahraniční bojovníci podle reportáže podepisují kontrakty vydané ruským ministerstvem obrany. Náboráři údajně často uvádějí, že smlouva trvá pouze jeden rok.
V září 2022 však ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že všichni vojáci musí sloužit až do konce války, přičemž kontrakty se automaticky prodlužují.
