Drony jsou nedílnou součástí moderní války

Drony jsou nedílnou součástí moderní války

Shutterstock.com

Evropská obranná politika

Kyjev chce miliardovou půjčku EU využít na drony. „85 procent úderů vedou bezpilotní systémy“

Ukrajina vyzývá Evropskou unii (EU), aby část finanční podpory ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,18 bilionu korun) směřovala přímo do navyšování výroby bezpilotních prostředků. Podle Kyjeva dnes více než 80 procent zásahů na bojišti provádějí drony.

Adam Opatrný

Adam Opatrný

Redaktor junior

Galerie (2)

Ukrajina vyzvala Evropskou unii, aby finanční podpora byla využívána flexibilně a ve větší míře směřovala do rozvoje výroby bezpilotních prostředků (UAV) a moderních systémů protivzdušné obrany.

Při jednání s delegací Evropského parlamentu vedenou předsedkyní výboru pro bezpečnost a obranu Marií-Agnes Strack-Zimmermannovou to uvedl náměstek ministra obrany pro evropskou integraci Serhij Bojev.

„Dnes je více než 85 procent úderů na bojišti prováděno ukrajinskými bezpilotními systémy. Směřování finanční podpory do navyšování výroby ukrajinských dronů je předpokladem dosažení výsledků na bojišti,“ zdůraznil Bojev.

Podle něj má Ukrajina kapacitu zvýšit produkci několikanásobně, pokud bude zajištěno odpovídající financování. Výroba bezpilotních prostředků je podle něj v zemi přibližně třikrát levnější než v členských státech EU.

Finanční rámec, o němž Kyjev hovoří, vychází z rozhodnutí Evropské komise z poloviny ledna, kdy přijala soubor legislativních návrhů k zajištění nepřetržité podpory Ukrajiny v letech 2026 a 2027.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první úhrada z půjčky ve výši 90 miliard eur, tedy více než dva biliony korun, by měla být vyplacena v dubnu.

Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis zároveň zdůraznil, že „Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace“.

Na prosincovém summitu se státy EU dohodly, že Česko, Maďarsko a Slovensko se nepřipojí ke garancím spojeným s bezúročnou půjčkou. Záruky tak poskytne zbývajících 24 členských států.

Okolí bojové linie se proměnilo v „zónu smrti“ širokou až dvacet kilometrů, která je trvale pod dohledem průzkumných i útočných dronů. Stroje s delším dosahem navíc pronikají desítky kilometrů do zázemí, za hranici této „zóny smrti“, a zásadně komplikují rotaci jednotek i logistiku

Okolí bojové linie se proměnilo v „zónu smrti“ širokou až dvacet kilometrů, která je trvale pod dohledem průzkumných i útočných dronů. Stroje s delším dosahem navíc pronikají desítky kilometrů do zázemí, za hranici této „zóny smrti“, a zásadně komplikují rotaci jednotek i logistiku

Foto: Ministerstvo Obrany Ukrajiny / 67. Mechanizovaná brigáda

Bezpilotní prostředky se mezitím staly určujícím prvkem války. Podle ministerstva obrany Ukrajiny je dnes více než 80 procent nepřátelských cílů ničeno pomocí dronů.

Jen v roce 2025 ukrajinské síly zaznamenaly 819 737 videem potvrzených zásahů. Resort obrany uvádí, že bezpilotní systémy zasáhly téměř 240 tisíc ruských vojáků, 62 tisíc lehkých vozidel, 29 tisíc kusů těžké techniky a 32 tisíc nepřátelských dronů.

Zatímco před rokem 2022 existovalo na Ukrajině jen několik výrobců bezpilotních prostředků, dnes jich jsou stovky. Podle Centra pro východní studia (OSW) vzniklo v roce 2024 více než 2,2 milionu dronů a v roce 2025 měl jejich počet přesáhnout 4,5 milionu.

Produkce je decentralizovaná a část probíhá přímo v blízkosti fronty, kde jednotky upravují konstrukci podle aktuálních potřeb.

„Přešli jsme na válku dronů proti dronům,“ řekl serveru Politico plukovník Pavlo Palisa z prezidentské kanceláře. „Jste-li odhaleni, okamžitě se na vás sesype všechno, co má nepřítel po ruce.“

Ukrajina se tak stala „laboratoří moderní války“, jejíž poznatky a zkušenosti mohou formovat podobu evropské bezpečnosti v dalších letech.

Kyjev zároveň zdůraznil, že pokračující sankce a politický tlak přímo omezují schopnost Ruska financovat válku a zvyšovat výrobu zbraní. Podle Bojeva je „kriticky důležité zesílit tlak na stínovou flotilu a další zdroje příjmů ruské ekonomiky“.