Blíží se konec topné sezony a část vlastníků budov stále nemá povinnou kontrolu. Hrozí jim za to statisícové pokuty

ČTK

Blíží se konec topné sezony a část vlastníků budov stále nemá povinnou kontrolu. Hrozí jim za to statisícové pokuty

Praha 6. února 2026 (PROTEXT) - Už od roku 2023 mají tisíce budov v Česku povinnost mít zpracovanou kontrolu systému vytápění. Povinnost se týká většiny škol, nemocnic, úřadů, výrobních areálů i bytových domů s více než 15 bytovými jednotkami. Povinnost vyplývá ze zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. a vztahuje se na všechny objekty, jejichž soustava vytápění má výkon nad 70 kW. Přesto řada budov kontrolu stále nemá a vlastníci i správci nemovitostí s touto povinností přichází do kontaktu až nyní.

„Stále se setkáváme s tím, že si lidé kontrolu systému vytápění pletou s revizí kotle nebo s průkazem energetické náročnosti budov (PENB). Jde ale o zcela jiný dokument a jinou zákonnou povinnost. Pokud kontrola chybí, hrozí vysoké sankce ze strany Státní energetické inspekce, a to až do výše 200.000 korun,“upozorňuje Jiří Španihel, energetický auditor z energetické konzultační firmy PKV BUILD

Kontrolu systému vytápění smí provádět pouze energetický specialista s platným oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu. Součástí kontroly je fyzická prohlídka kotelny, posouzení účinnosti celé otopné soustavy, stavu regulace i rozvodů tepla. Výsledkem je zpráva o kontrole systému vytápění, která popisuje aktuální stav a přináší konkrétní doporučení ke snížení spotřeby energie.

Zásadní je také správné načasování. Kontrolu lze provést pouze během topné sezony, tedy v době, kdy je soustava v provozu. Reálně se ale topit přestává už během května.

„Při provádění kontrol systému vytápění často nacházíme špatně nastavenou regulaci, detekujeme potřebu výměny termoregulačních ventilů, a hlavně špatnou izolaci rozvodů,“ říká Ivan Korolov, expert na energetiku ve veřejné sféře z energetické konzultační firmy PKV.

Často přitom nejde o velké nedostatky, ale o drobné problémy, které mají přímý dopad na spotřebu energie a provozní náklady budov. Stačí tak poměrně malá investice, která se následně rychle vrátí. „Už pouhých deset metrů nezatepleného otopného potrubí v kotelně může při běžném provozu znamenat tepelnou ztrátu odpovídající spotřebě jednoho podlaží obecního úřadu,“ uvádí jako příklad Korolov.

Tisíce budov v Česku tak stále nemají kontrolu systému vytápění zpracovanou, zatímco kapacity energetických specialistů jsou omezené. Je proto potřeba ověřit povinnost a případně kontrolu zajistit co nejdříve.

Zdroj: PKV

PROTEXT