Německé firmy dávají spolkové vládě za její hospodářskou politiku špatné vysvědčení. V průměru jí udělily známku 4,2 na škále, kde jedna znamená nejlepší a šest nejhorší hodnocení. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který zveřejnil německý Institut pro ekonomický výzkum ifo.

Kritika míří napříč všemi oblastmi hospodářské politiky a je sdílena napříč sektory. Pozitivní hodnocení jsou podle autorů průzkumu spíše výjimkou.

Firmy podle ifo v současnosti nevidí dostatečný pokrok v klíčových otázkách hospodářské politiky. Nejhůře hodnotí sociální a důchodovou politiku, která získala průměrnou známku 4,6.

Slabě dopadla také politika trhu práce, průmyslová politika a energetická a klimatická politika, jejichž hodnocení se pohybuje v rozmezí 4,1 až 4,2. O něco lépe, byť stále pouze na úrovni dostatečné, vyšly fiskální politika, infrastruktura a digitalizace se známkou 4,0.

Budoucnost německé ekonomikyBudoucnost německé ekonomiky

Konkurenceschopnost německého průmyslu mimo EU dál klesá, téměř ve všech sektorech

Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími jsou podle průzkumu minimální. V průmyslu i ve službách se hodnocení pohybuje v pásmu od uspokojivé po dostatečnou, přičemž žádný sektor nehodnotí hospodářskou politiku vlády v průměru jako dobrou.

Firmy zároveň jasně formulují své priority. Nejčastěji požadují omezení byrokracie a regulace, následují daňové a odvodové reformy a zlepšení podmínek na trhu práce.

„Firmy v současnosti vidí jen malý pokrok v klíčových hospodářskopolitických otázkách. Verdikt je proto odpovídajícím způsobem negativní,“ uvedl vedoucí průzkumů ifo Klaus Wohlrabe.

Kritický pohled podniků zapadá do širší debaty o směřování německé hospodářské politiky. Podle výroční zprávy poradního sboru spolkové vlády pro hodnocení makroekonomického vývoje zůstává Německo ve fázi slabého růstu i po dvou letech recese.

Bez hlubších změn v hospodářské politice zůstane oživení křehké a silně závislé na vnějších faktorech.

Ekonomové dlouhodobě upozorňují na nízkou investiční aktivitu, přebujelou regulaci a daňový systém, který snižuje motivaci k investicím i práci.

Brzdou jsou podle nich také pomalé povolovací procesy, nedostatečný postup digitalizace státní správy a strukturální problémy na trhu práce.

Navzdory skepsi ze strany firem přinesl závěr loňského roku první náznaky oživení. Německý hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,3 procenta, což je více, než očekávali analytici.

Ve třetím čtvrtletí přitom ekonomika stagnovala. Růst táhly především vyšší výdaje domácností a vlády. V meziročním srovnání vykázala německá ekonomika růst o 0,4 procenta a celý rok 2025 tak zakončila v kladných číslech.

Budoucnost průmysluBudoucnost průmyslu

Německo sype rekordní miliardy do inovací. Skutečný průlom ale nepřichází

Ještě výraznější signál přišel z průmyslu. Objem nových zakázek v německém průmyslu se v prosinci meziměsíčně zvýšil o 7,8 procenta, což představuje nejvyšší nárůst za poslední dva roky.

Zakázky rostou už čtvrtý měsíc po sobě a prosincový výsledek analytiky překvapil, protože očekávali jejich pokles. Za růstem stály především velké zakázky, zejména ze zbrojního průmyslu.

V tříměsíčním srovnání byl příjem objednávek ve čtvrtém čtvrtletí o 9,5 procenta vyšší než v předchozím období. Podle ekonomů jde o příznivý signál, že se německá ekonomika po delší stagnaci může začít znovu rozbíhat.

Zároveň ale upozorňují, že bez hlubších změn v hospodářské politice zůstane oživení křehké a silně závislé na vnějších faktorech. Kritický pohled firem na kroky vlády tak i přes zlepšující se data přetrvává.

Evropský průmyslEvropský průmysl

Německý autoprůmysl mírně ožívá. Trápí ho ale trhy v Číně a USA