Relativně vysoká míra podpory takzvaných smrtících autonomních zbraňových systémů v Německu je překvapivá
Shutterstock.com
Posun v myšlení
„Zabijáčtí roboti“? Třetina Němců souhlasí, aby o životě a smrti rozhodovala AI
Podpora „zabijáckých robotů“ v Německu roste a překonává některé západní spojence. Debata o tom, zda může algoritmus rozhodovat o lidském životě, se tak vrací do centra bezpečnostní politiky.
šéfredaktor
Třetina Němců souhlasí s tím, aby o životě a smrti na bojišti rozhodovala umělá inteligence. Vyplývá to z průzkumu zpravodajského serveru Politico. Podle něj 33 procent respondentů podporuje využití AI ve zbraňových systémech místo lidského rozhodování – i za cenu nižší transparentnosti.
Výsledek naznačuje posun v německé společnosti i politice. Vláda kancléře Friedricha Merze už ve své koaliční smlouvě výslovně nevylučuje smrtící rozhodnutí bez lidské kontroly, na rozdíl od předchozího kabinetu.
Německo se tak částečně vzdaluje některým spojencům: v USA, Británii, Kanadě a Francii by se na AI místo člověka spolehlo zhruba 26 procent dotázaných.
Přesto téměř polovina Němců (47 procent) stále upřednostňuje zapojení člověka do použití zbraní, i kdyby to znamenalo pomalejší reakci.
Tento podíl je ale nižší než v Británii, USA, Kanadě i Francii. Dalších 46 procent Němců zároveň uvedlo, že kybernetické schopnosti a umělá inteligence jsou pro vítězství ve válce stejně důležité jako tradiční vojenská síla.
Online průzkum pro Politico provedla londýnská agentura Public First v době, kdy se v Mnichově scházejí politici, bezpečnostní experti i zástupci průmyslu na bezpečnostní konferenci. Právě tam patří debata o tom, jak AI mění povahu války, mezi hlavní témata.
Relativně vysoká míra podpory takzvaných smrtících autonomních zbraňových systémů – často označovaných jako „zabijáčtí roboti“ – je překvapivá. Německo je tradičně opatrné v přijímání nových technologií a silně dbá na ochranu dat.
Ještě v roce 2021 podpořilo autonomní zbraně jen 19 procent dotázaných, zatímco 68 procent vyjádřilo etické obavy. V roce 2018 bylo proti těmto systémům dokonce 72 procent respondentů.
Drony na bojišti
Rozvoj AI už dnes zásadně ovlivňuje válku na Ukrajině, kde drony představují klíčový nástroj útoků na vojenské i strategické cíle a často fungují s vysokou mírou autonomie.
Německo plánuje investovat 267,7 milionu eur do nového dronového systému od startupu Helsing, zkušenosti z Ukrajiny však podle médií ukázaly, že jeho výkon zatím zaostává za očekáváním.
Válka budoucnosti: na co vsází US Army víc než na zabijácké roboty?
Generální tajemník OSN António Guterres dlouhodobě označuje smrtící autonomní zbraně za „politicky nepřijatelné a morálně odpudivé“.
Jednání na půdě OSN však dosud nevedla k jasným pravidlům. Evropská unie sice od roku 2024 uplatňuje Akt o umělé inteligenci, ten se však na vojenské využití AI nevztahuje – obrana zůstává v kompetenci jednotlivých států.
Debata o tom, zda má konečné rozhodnutí o lidském životě učinit algoritmus, tak zůstává otevřená – a podle nových dat v Německu výrazně méně jednoznačná než dříve.
Kyjev chce miliardovou půjčku EU využít na drony. „85 procent úderů vedou bezpilotní systémy“
