Česká průmyslová výroba byla podle dat z loňského ledna až listopadu nepatrně pod průměrem Evropské unie
Shutterstock.com
Česká průmyslová výroba meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Táhne ji hlavně energetika a kovovýroba
Průmyslová výroba v Česku po dvou letech poklesu loni meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Přispěly k tomu hlavně kovovýroba, energetika a plastikářství s gumárenstvím. Proti růstu naopak působila výroba elektrotechniky a těžební průmysl. Vyplývá to z údajů, které v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad. V samotném prosinci se průmyslová výroba meziročně zvýšila o 3,8 procenta.
čtk
O rok dřív průmyslová výroba v Česku klesla o rovné procento. V loňském roce rostla ve všech čtvrtletích, nejrychleji ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,5 procenta a nejpomaleji ve třetím o 0,4 procenta.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků za celý rok vzrostla o 4,4 procenta, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 4,1 procenta a výroba pryžových a plastových výrobků o 3,6 procenta. Klesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 3,2 procenta, těžba a dobývání o 4,6 procenta a výroba nápojů o 3,8 procenta. Beze změny skončila výroba motorových vozidel bez motocyklů.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v lednu zhoršily
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách loni meziročně stouply o 0,3 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se zvýšila o 3,4 procenta. Nové objednávky ze zahraničí vzrostly o 4,7 procenta, z tuzemska o procento. Zaměstnanců v průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 5,8 procenta.
V prosinci se průmyslová výroba zvýšila také meziměsíčně, proti listopadu o 0,4 procenta. „Konec roku 2025 byl v průmyslu ve znamení růstu. Produkce v prosinci stejně jako v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Nejvíce k tomuto výsledku přispěly kovozpracující průmysl, výroba elektrických zařízení a výroba strojů a zařízení,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Vzhůru šla v meziročním srovnání v prosinci také výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Nižší byla výroba elektřiny a plynu a také počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích v prosinci meziročně vzrostla téměř o čtvrtinu. Nové objednávky ze zahraničí se zvýšily o 40 procent, tuzemské klesly o 0,6 procenta. „Prosincový nárůst hodnoty nových průmyslových zakázek byl ovlivněn zejména uzavřením dlouhodobých zakázek v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 1,2 procenta.
Doležalová na páteční tiskové konferenci ČSÚ uvedla, že za 25 let vzrostla průmyslová výroba v ČR o 80 procent. Růst táhl zejména zpracovatelský průmysl, kde produkce vzrostla více než dvojnásobně. Naopak těžba byla v roce 2025 na 40 procentech úrovně před čtvrtstoletím. Výroba a rozvod elektřiny a tepla zůstala v ČR za 25 let poměrně stabilní, v posledních letech ale mírně klesala.
V roce 2025 úroveň průmyslové produkce vyrovnala roky 2018 a 2019. „Průmysl si drží stabilní úroveň, i když v rámci jednotlivých odvětvích nějaké změny probíhají. Dá se ale říct, že průmysl si zatím se změněnými podmínkami vždy nějak poradil,“ řekla Doležalová.
Růst hodnoty průmyslových zakázek v loňském roce pak podle Doležalové táhla hlavně poptávka ze zahraničí. Jednotlivá odvětví přispěla k růstu průmyslové výroby rovnoměrně. Většina odvětví rostla, nebo vyrovnala předminulý rok.
Česká průmyslová výroba byla podle dat z loňského ledna až listopadu nepatrně pod průměrem Evropské unie. V EU průmysl v průměru meziročně vzrostl o 1,5 procenta, zatímco v ČR o 1,3 procenta. V Německu, na který je český průmysl navázaný, v loňských 11 měsících klesla průmyslová výroba o 1,1 procenta.
Podle posledních dat za loňské první až třetí čtvrtletí průmysl v ČR zaměstnával zhruba 1,14 milionu osob. To je zhruba 28 procent všech zaměstnanců. Podle dat za rok 2024 pak tvořili zhruba 40 procent všech zaměstnanců v průmyslu lidé se středoškolským vzděláním bez maturity. Vysokoškoláci tvořili zhruba desetinu. Průměrná mzda v tomto odvětví byla za loňská první tři čtvrtletí 47 847 Kč, meziročně vzrostla o 6,3 procenta.
