Zemědělské organizace upozorňují, že i přes navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství na 63 miliard korun v oboru dál chybí peníze

Zemědělské organizace upozorňují, že i přes navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství na 63 miliard korun v oboru dál chybí peníze

Foto: Shutterstock.com

Zemědělská politika

V oboru chybí peníze i přes navýšení rozpočtu MZe, tvrdí zemědělské organizace

V zemědělském sektoru i přes navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství chybí peníze, jde například o lesnictví nebo chov prasat, uvedly na dotaz ČTK Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR.

čtk

Resort bude podle návrhu státního rozpočtu pro letošní rok, který zveřejnila Poslanecká sněmovna, hospodařit s rozpočtem 63 miliard korun včetně peněz z Evropské unie. Ve srovnání s návrhem minulé vlády vzrostly plánované výdaje o 7,8 miliardy korun. Pro loňský rok činily 59 miliard korun.

"Rozpočet na kapitolu zemědělství v aktuální verzi státního rozpočtu pro letošní rok je oproti předchozímu návrhu poměrně značně navýšen, to ale neznamená, že je pro potřeby sektoru dostačující. Je třeba připomenout, že za posledních pět let se výdaje na rozpočtovou kapitolu ministerstva zemědělství vůči celkovým výdajům státního rozpočtu snížily zhruba na polovinu," uvedl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Podle Pýchy na národní dotace, vodohospodářství nebo lesnictví schází další miliardy korun.

Do vodního hospodářství bude podle nového návrhu směřovat o 800 milionů korun více, do lesnictví půjde oproti původnímu návrhu rozpočtu o 600 milionů více. Na národní dotace ministerstvo poskytne čtyři miliardy korun, oproti původní verzi je to nárůst o 800 milionů.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal navýšení vítá, škrty provedené předchozí vládou podle něj mohly ohrozit stabilitu celého sektoru. Za důležité například považuje zajištění spolufinancování evropských dotačních programů. Zároveň ale upozornil na neudržitelnou ekonomickou situaci v určitých odvětvích, jde například o chov prasat a klesající ceny mléka. "Letošní rok tak bude pro chovatele velmi náročný a budou potřebovat veškerou podporou," řekl Doležal.

Na neefektivnost zpracování masa a mléka poukázal i agrární analytik z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. "Živá zvířata a syrové mléko končí v obrovském množství v zahraničí, kde se teprve zpracovává, k nám se pak zpátky vozí jogurty a klobásy. Přidaná hodnota tak zůstává v zahraničí," uvedl.

Podle Maiera nicméně pro zlepšení situace není nejzásadnější objem peněz v rozpočtu. Důležitější podle něj je, aby polští či němečtí zemědělci nedostávali z národních rozpočtů výrazně více v porovnání s českými farmáři.

Agrární analytik Petr Havel považuje změny v rozpočtu spíše za pozitivní. "Většina navýšených finančních prostředků podle mne míří správným směrem, mimo jiné z hlediska ochrany přírody a krajiny. To se týká zvýšení výdajů do vodohospodářství, ale i lesnictví," uvedl.