Ruská nebo americká? Indie řeší ropu mezi cenou a politikou

Ruská nebo americká? Indie řeší ropu mezi cenou a politikou

Shutterstock.com

Indie na rozcestí: ruská ropa, americká nabídka a cena politiky

Indie dováží zhruba 85 % ropy, kterou spotřebuje. A přibližně třetina z toho dlouho přicházela z Ruska, protože loni v listopadu administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na největší vývozce. Washington teď přitvrzuje: chce Indii od ruské ropy odstřihnout úplně. Jenže pro druhého největšího dovozce ropy na světě to není jednoduchá výměna dodavatele v excelové tabulce. Je to zásah do nákladů, do technologií rafinerií i do politiky – a právě proto může být snaha o rychlé přestřižení vazby překvapivě těžkopádná.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Ratingová agentura Moody’s tento týden v reakci na zprávy o tom, že Washington a Dillí dosáhly dohody o obchodní smlouvě (oficiálně ji mají podepsat v březnu), upozornila, že i když Indie v posledních měsících nákupy ruské ropy omezila, „je nepravděpodobné, že by všechny nákupy okamžitě ukončila“, protože by to mohlo být „rušivé pro indický ekonomický růst“. Trump oznámil pokrok v jednáních s tím, že Spojené státy sníží cla na indický dovoz výměnou za závazek Nového Dillí zastavit nákupy ruské ropy a zvýšit odběr americké – spolu s dalšími komoditami a zbožím.

Na ruské straně ale nebylo vidět, že by se Kreml Trumpových plánů zvlášť obával. „My spolu se všemi ostatními mezinárodními energetickými experty dobře víme, že Rusko není jediným dodavatelem ropy a ropných produktů do Indie. Indie vždy nakupovala tyto produkty i z jiných zemí. Proto na tom nevidíme nic nového,“ řekl médiím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podstatnější je, že sama Indie se do veřejného potvrzování závazku nehrne. Premiér Naréndra Módí na síti X po hovoru s Trumpem vyzdvihl hlavně cla: „Wonderful to speak with my dear friend President Trump today. Delighted that Made in India products will now have a reduced tariff of 18%. Big thanks to President Trump on behalf of the 1.4 billion people of India for this wonderful announcement.“ O ropě ani slovo – a i to je signál.

Proč to není „jen“ výměna Ruska za USA

Cena je v této hře klíčové slovo. Stejně jako kvalita ropy. Indický deník The Hindu citoval energetického experta z ruského National Energy Security Fund, který upozorňuje na rozdíl mezi americkou a ruskou surovinou: „Americká břidlicová ropa, kterou vyvážejí, jsou lehké druhy, podobné plynovému kondenzátu. Rusko naopak dodává relativně těžkou, sirnatou Urals. To znamená, že Indie bude muset americkou ropu míchat s dalšími druhy, což přináší dodatečné náklady, takže jednoduchá substituce nebude možná.“ Jinými slovy: i kdyby se politická dohoda podepsala, rafinerie budou dál řešit fyziku, chemii a účetnictví.

Do toho přicházejí tvrdá data, která ukazují, jak rychle se ruská ropa do indického mixu v posledních letech usadila. Před rokem 2022 byly objemy malé: v roce 2021 méně než 100 tisíc barelů denně v průměru (podle dat Vortex citovaných The Wall Street Journal). V červnu 2022 už to bylo 930 tisíc barelů denně. V červenci 2023 průměr vyskočil na 1,97 milionu barelů denně. A letos v lednu se ruské dodávky držely na 1,06 milionu barelů denně podle Vortexa – tedy už dva měsíce poté, co vstoupily v účinnost sankce proti Rosněfti a Lukoilu.

Účet za změnu: +7 dolarů na barel a politická citlivost

The Wall Street Journal zároveň připomíná, že americká ropa je pro indické kupce dražší, mimo jiné kvůli delší přepravě z pobřeží Mexického zálivu do Indie. Podle analytiků Vortexa by přechod vyšel rafinerie zhruba o 7 dolarů na barel navíc – a to je přirážka, která se špatně vysvětluje v zemi, kde je cena energie politikum. Kpler k tomu přidává technickou i společenskou brzdu: „Refiners are technically capable of operating without Urals, but a rapid disengagement would be commercially challenging and politically sensitive,“ řekl jeden z analytiků této firmy listu WSJ.

Není proto překvapivé, že rafinerie už při hledání alternativ sahají spíš po Blízkém východě: nakupují více ropy z Iráku, Spojených arabských emirátů a také ze západní Afriky. Jako náhrada za těžké, sirnaté ruské druhy se zmiňuje i Venezuela, jenže tempo venezuelské těžby a exportů je podle analytiků nedostatečné, aby ruské barely nahradilo – zvlášť za cenu, kterou by Indie považovala za přijatelnou. Právě cena totiž pro indické dovozce vždy patřila mezi nejvyšší priority.

Celý obrat je navíc o to ostřejší, že předchozí americká administrativa se indickým nákupům ruské ropy nebránila – naopak. Spojené státy za prezidenta Joea Bidena „neměly problém“ s tím, že se Indie stane významným odběratelem z Ruska, a po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 Indii dokonce žádaly, aby nákupy zvýšila. Tehdejší ministryně financí Janet Yellen tehdy agentuře Reuters řekla, že ruská ropa „se bude se prodávat za výhodné, téměř výprodejové ceny a jsme rádi, když tuto výhodu získá Indie, Afrika nebo Čína. Je to v pořádku.“ O dva roky později už to „fine“ není – a Trumpův Washington tlačí na rychlé odstřižení, i když jednání s Moskvou o osudu Ukrajiny pokračují. Pro Indii ale platí, že ropný mix se nemění prohlášením na sociálních sítích: mění se až v rafinerii – a na faktuře.