Evropa má v rukou silné energetické karty, trumfy ale drží Peking
Shutterstock.com
Skrytá slabina
Evropa má suroviny pro čistou energii, Čína ale ovládá rafinaci. A v tom je celý problém
Evropa není chudá na suroviny pro čistou energetiku. První konkrétní projekty konečně vznikají, od těžby grafitu v Grónsku po zpracování lithia v Německu. Skutečný problém ale leží jinde: v rafinaci a zpracování, kde Čína stále dominuje.
editor
Závislost Evropy na Číně v oblasti surovin pro čistou energetiku není náhoda ani osud daný geologií. Je to výsledek dlouhodobých politických rozhodnutí. A stejně jako byla tato závislost vytvořena, může být i postupně odbourána.
Nejde o izolaci od světa, ale o strategickou autonomii, konkurenceschopnost a schopnost zvládnout zelenou transformaci bez geopolitických slabin. Píše o tom mezinárodní byznysový web Oilprice.com.
Evropa disponuje ložisky lithia, niklu, grafitu, manganu i vzácných zemin – od Pyrenejského poloostrova až po Skandinávii.
To, co jí dosud chybělo, nebyly suroviny samotné, ale projekty, kapitál a průmyslová kapacita, které by z nich vytvořily skutečně funkční dodavatelské řetězce. To se začíná měnit.
Zima učí Evropu, že sázka na větrnou energii je obrovskou chybou
Evropská unie si v rámci Aktu o kritických surovinách (CRMA) stanovila konkrétní cíle: do roku 2030 má alespoň 10 procent strategických surovin pocházet z těžby v Evropě, 40 procent se má zpracovávat na jejím území a čtvrtina spotřeby má být pokryta recyklací. Poprvé tak vzniká ucelená průmyslová strategie, nejen politické deklarace.
Pouze na papíře už nezůstává ani samotná realizace. Grónsko nedávno udělilo třicetileté povolení k těžbě grafitu v projektu Amitsoq, v jednom z nejkvalitnějších ložisek na světě. Grafit je klíčový pro anody lithium-iontových baterií a projekt je přímo napojený na evropský bateriový průmysl.
V Německu mezitím vzniká velkokapacitní závod na výrobu hydroxidu lithného, podpořený investicemi v přepočtu za téměř 90 miliard korun, který má zásobovat automobilový sektor a zároveň využívat obnovitelné zdroje energie.
Past rafinace
Tyto projekty ale řeší jen část problému. Skutečné úzké hrdlo globálního řetězce leží ve zpracování a rafinaci. Právě zde má Čína podle odhadů pod kontrolou více než 80 procent světových kapacit. Těžba bez navazujícího zpracování Evropu ze závislosti nevyvede.
Brusel se proto zaměřuje i na tuto fázi. Pod hlavičkou CRMA vznikají desítky projektů zaměřených na separaci vzácných zemin, výrobu bateriových materiálů či rafinaci kovů.
Paralelně roste důraz na cirkulární ekonomiku – recyklaci magnetů z větrných turbín, baterií z elektromobilů i omezení vývozu strategického odpadu mimo EU.
Evropa jde na hranu: plyn mizí ze zásobníků, rekordní dovoz LNG má rozhodnout o cenách
Evropa se zároveň snaží propojit průmysl, finance a výzkum prostřednictvím iniciativ jako European Raw Materials Alliance nebo programu ReSourceEU, který má za miliardy eur snižovat investiční rizika a podporovat společné nákupy i strategické zásoby.
Zkušenost USA ukazuje, že klíčem není jen regulace, ale také masivní finanční podpora. Daňové úlevy, dotace a státní garance dokázaly rozhýbat projekty, které by jinak zůstaly na papíře. Pokud chce Evropa uspět, bude muset podobnou kombinaci odvahy a kapitálu přijmout i ona.
Cílem přitom není soběstačnost za každou cenu ani přetrhání vztahů s Čínou. Jde o diverzifikaci, vlastní kapacity a schopnost reagovat na otřesy.
Evropa má suroviny, technologie i průmyslovou tradici. Otázkou zůstává, zda dokáže proměnit strategické plány v reálnou výrobu dřív, než ji geopolitika znovu dožene.
Mexiko škrtí dovoz paliv z USA. Nová rafinerie Dos Bocas razantně mění trh
