Levné, rychlé, čínské: Exportní ofenziva a tichý vliv v Latinské Americe
Shutterstock.com
Čína to umí levně: Latinská Amerika se dusí záplavou zboží
Ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump zpřísnil cla na čínské zboží, Peking obrátil svou pozornost jinam. Latinská Amerika – s více než 600 miliony obyvatel, rostoucí střední třídou a chutí po spotřebním zboží – se stala ideálním odbytištěm pro přebytky čínské výroby. Výsledkem je obchodní tsunami: auta, oblečení, elektronika i zboží z e-shopů se valí přes hranice, zatímco místní výrobci lapají po dechu.
šéfredaktor
„Latinská Amerika má silnou střední třídu, relativně vysokou kupní sílu a reálnou poptávku,“ vysvětluje Margaret Myersová z washingtonského think-tanku Inter-American Dialogue. „To z ní dělá jedno z nejsnazších míst, kam Čína může odklánět přebytečnou průmyslovou produkci.“
Nejde ale jen o statistiky a tabulky. Zatímco čínský e-shop Temu meziročně navýšil počet svých uživatelů v regionu o 165 %, chilská restaurátorka Lady Mogollon říká prostě: „Na Temu nakupuji pořád – oblečení, věci do domácnosti. Stojí to zlomek toho, co v kamenném obchodě.“
Oslabený průmysl, silná auta
Podnikatelé ale vidí druhou stranu mince. V Mexico City se zbožím z Číny hemží každý druhý stánek. „Číňané nás zavalili zbožím,“ stěžuje si Ángel Ramírez, provozovatel obchodu s lampami, zcela opuštěného zákazníky. „Za poslední roky se počet čínských obchodů v centru města víc než ztrojnásobil.“
V Argentině má tato vlna konkrétní dopady: továrny zavírají, dělníci přicházejí o práci. Jen v říjnu 2025 vzrostl objem dovozu zboží přes e-commerce o 237 %, z velké části právě z Číny. „Provozujeme na historicky nízkou kapacitu. Jsme pod neselektivním útokem,“ říká Luciano Galfione z textilní asociace Pro Tejer. Podle módního podnikatele Claudia Dreschera je „extrémně rychlá móda z Číny vážným problémem.“
Čínské automobilky, například BYD a GWM, se už zabydlují na brazilském a mexickém trhu. V Brazílii tvořily čínské značky přes 80 % z celkového prodeje 61 tisíc elektromobilů v roce 2024. Mexiko se pak stalo největším cílem čínského exportu automobilů – předstihlo dokonce Rusko.
Čínské peníze a omezená páka Latinské Ameriky
Zatímco Latinská Amerika dováží čím dál více hotového zboží, vyváží hlavně suroviny. Poměr je jednostranný. Mexiko mělo v roce 2024 s Čínou obchodní deficit 120 miliard dolarů, Argentina 8,2 miliardy. Výjimkou jsou země jako Brazílie, která díky vývozu sóji dočasně drží obchodní přebytek, nebo Chile, kde převažuje export mědi, lithia, vína a ovoce.
Jenže obchod není všechno. Mezi lety 2014 a 2023 poskytla Čína zemím Latinské Ameriky a Karibiku úvěry a granty v hodnotě 153 miliard dolarů – trojnásobek americké pomoci ve stejné době. Pro každé jedno americké „ano“ slyší region z Pekingu trojí „souhlasíme.“
Peking financoval obří přístav za 1,3 miliardy dolarů v peruánském Chancay, staví doly, přehrady i železnice. „Politicky si ale mnohé země nemohou dovolit odporovat čínskému dovozu,“ upozorňuje Margaret Myersová. „Vztah je ekonomicky příliš důležitý.“
Zpomalit, ale nezastavit
Některé státy přesto začínají klást odpor. Mexiko už dlouhodobě chrání své výrobce vysokými cly, včetně 50% cel na čínská auta a domácí spotřebiče. Brazílie ruší daňové výjimky na levné zásilky ze zahraničí, zvyšuje cla na dovoz elektromobilů. Chile zavedlo 19% DPH na nízkohodnotné balíky.
I přesto je manévrovací prostor omezený. „Jde o balanc,“ varuje konzultant Leland Lazarus. „Pokud zajdou příliš daleko, Čína může odpovědět protiopatřeními. Jejich vyjednávací síla má své limity.“
