Ticho před bouří: AI giganti mlží o datech, EU si brousí zuby
Shutterstock.com
Ticho před bouří: AI giganti mlží o datech, EU si brousí zuby
Ve světě umělé inteligence, kde data nejsou jen palivem, ale rovnou měnou, se právě rozjíždí bitva o transparentnost. Evropská unie sice už nějakou dobu signalizuje, že s velkými AI hráči nebude mít slitování, pokud nepředloží karty na stůl, ale technologičtí obři zatím hrají mrtvého brouka. OpenAI, Google, Mistral – jména, která rezonují trhem i veřejnou debatou – zatím EU pravidla ignorují nebo obcházejí. A čas běží.
msk
Zákon o umělé inteligenci (AI Act), přijatý Evropskou unií, jasně říká: společnosti, které vyvíjejí tzv. základní AI modely – tedy takové, na kterých stojí například slavný ChatGPT nebo Google Gemini – musí zveřejnit informace o trénovacích datech. Kdo chce budovat umělou inteligenci, má povinnost říct, z čeho ji vycvičil.
Účelem je ochránit autory, umělce, novináře a další tvůrce, kteří mají právo vědět, jestli se jejich práce náhodou nestala součástí datového šrotu, ze kterého AI vyrostla. „Bez jasného přehledu o použitých datech nemají držitelé práv šanci zjistit, zda byl jejich článek nebo obraz zneužit ke strojovému učení,“ varuje Maximilian Gahntz z Mozilla Foundation.
Evropská komise pro firmy připravila jednotný formulář – jakési minimum, které má všechny donutit ke stejným pravidlům hry. Jenže problém je v tom, že zatím se hraje podle velmi volných pravidel. Ačkoliv některé společnosti by podle zákona už měly být v režimu plné transparentnosti, většina zatím mlží nebo mlčí.
Kdo se přiznal, kdo mlží a kdo zmizel
Mezi vzácné výjimky patří společnost Hugging Face. Ta si dala práci, aby informace o datech zveřejnila včas, přestože jí zákon ještě nedával povinnost. „Zvládl jsem to za dvě hodiny,“ napsal s jistou dávkou ironie Yacine Jernite, šéf strojového učení firmy, a pogratuloval evropským úředníkům za jednoduchý a přehledný proces.
Ostatní hráči ale podobnou vstřícnost neprojevili. OpenAI vypustila svůj GPT-5 jen pár dní po rozhodném termínu – 2. srpnu 2025. Google představil Gemini 3 v listopadu a evropský Mistral svůj model Mistral 3 v prosinci. Ani jedna z těchto firem ovšem dosud nezveřejnila požadovaná data, která by podle AI Act měla být dostupná okamžitě.
Namísto toho se všechny tři uchylují k mlhavým vyjádřením. GPT-5 prý využíval „různorodé datasety“, čerpal z veřejného internetu i od partnerů, některá data tvořili lidé ručně. Konkrétní weby? Dataset? Mlčení. Google i Mistral se drží podobného scénáře – přiznat „diverzitu dat“, ale nespecifikovat nic podstatného.
Na přímý dotaz redakce serveru Euractiv ohledně dokumentace odpověděl Google vyhýbavě, že „aktuálně vyhodnocuje, jak požadavky zákona uvést do praxe“. OpenAI tvrdí, že „nadále jedná s AI úřadem“. Mistral neodpověděl vůbec.
Přichází doba vymáhání
Formálně začne Komise pravidla vymáhat až letos v srpnu – do té doby mají firmy čas na přípravu. Ale právní výklad je jasný: modely vydané po 2. srpnu 2025 už měly pravidla plnit okamžitě. A to se neděje.
Zuzanna Warso z organizace Open Future upozorňuje, že požadavky na transparentnost nejsou nijak přemrštěné – a platí i pro evropské vývojáře, nejen pro americké giganty. Jenže už teď je jisté, že případné pokuty a zásahy Komise se stanou součástí širšího geopolitického dramatu.
Loňské napomenutí Elona Muska a pokuta pro síť X vedly k mohutné diplomatické přestřelce, přestože pokuta byla spíše symbolická. A přestože AI Act je zaměřen na technologické jádro byznysu, jeho důsledky mohou být politické až nečekaně silně.
Americký viceprezident JD Vance už dříve označil evropskou regulaci AI za „přehnanou“ a hrozil, že USA nenechají své firmy dusit byrokracií. Těžko si ale představit, že Brusel zrovna v této fázi couvne – naopak, podle všeho se připravuje na tvrdé vymáhání zákona.
