Americký prezident Donald Trump
Shutterstock.com
Horký Karibik
Pád Madura a boj o ropu: Trump odhalil skutečný důvod zásahu ve Venezuele
Zásah USA ve Venezuele vyústil v zadržení prezidenta Nicoláse Madura a oznámení, že zemi dočasně převezme Washington. Trump poprvé bez obalu mluví o ropě jako klíčovém motivu převratu, což vyvolává otázky o dopadech na globální energetické trhy.
red
Americký prezident Donald Trump po překvapivé vojenské operaci ve Venezuele otevřeně přiznal, že cílem zásahu nebyl pouze boj proti drogovým kartelům, ale také změna režimu a převzetí kontroly nad strategicky významnou zemí s největšími ropnými zásobami na světě.
Washington podle něj převezme správu Venezuely a sám rozhodne, kdy a za jakých podmínek dojde k návratu moci do rukou místních obyvatel.
„Budeme tu zemi řídit, dokud nebude možné, bezpečné, správné a rozumné předání moci,“ uvedl Trump na tiskové konferenci ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago.
Časový rámec ani podobu budoucí vlády nekonkretizoval, opakovaně ale zdůraznil, že Spojené státy nechtějí pokračování madurovského režimu v jakékoli podobě.
Prezident tím potvrdil, že šlo o otevřený politický převrat, nikoli jen bezpečnostní operaci. Současně naznačil, že klíčovou roli v poválečné obnově země sehrají americké firmy, zejména v ropném průmyslu.
Ty by podle něj měly obnovit zchátralou infrastrukturu a znovu nastartovat těžbu. Jakým způsobem a komu budou zisky plynout, však neupřesnil.
Samotná operace byla podle Trumpa provedena za využití „ohromující americké vojenské síly“ ze vzduchu, ze země i z moře. USA podle jeho slov neutrpěly žádné ztráty a venezuelská armáda byla rychle paralyzována, mimo jiné i vyřazením elektrické sítě v Caracasu. Není jasné, zda šlo o fyzický útok, nebo kybernetickou operaci.
Podle agentury Reuters americké údery nezasáhly klíčová ropná zařízení státní společnosti Pdvsa a těžba i rafinace pokračují zatím bez větších omezení.
Jaký bude dopad na Česko?
To uklidnilo trhy, které na zprávy o zásahu reagovaly jen mírným růstem cen ropy. Analytici upozorňují, že krátkodobě může nejistota ceny zvýšit, střednědobě by ale otevření Venezuely zahraničním investicím mohlo vést k jejich poklesu.
Ekonomové zároveň upozorňují, že dopad na ceny pohonných hmot v Česku by měl být omezený. Venezuela byla kvůli sankcím dlouhodobě mimo hlavní proud světového obchodu s ropou a její návrat na trh by v delším horizontu mohl zvýšit nabídku a tlačit ceny dolů.
Trumpův krok tak představuje nejen geopolitický šok, ale i zásadní ekonomický obrat. Zatímco politické důsledky převzetí správy cizí země zůstávají nejasné, boj o venezuelskou ropu se znovu dostal do centra světové pozornosti.
S využitím ČTK
