Česko je lídrem hlavně ve 155mm dělostřelecké munici
Shutterstock.com
Munice, technika a investice
EU otevře obranné zakázky i Česku: firmy získají miliardy na Ukrajině, i když vláda odmítla ručit za půjčku
Brusel nakonec upustil od úvah o vyloučení některých států ze zakázek. Podle Komise by takový krok narušil jednotný trh EU a ohrozil dodávky pro Ukrajinu.
tmn
Na obranných zakázkách financovaných z unijní půjčky pro Ukrajinu se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska, přestože tyto státy odmítly ručit za společnou půjčku EU ve výši 90 miliard eur. ČTK to potvrdilo několik diplomatických i unijních zdrojů.
Evropská komise nakonec rozhodla, že zakázky budou otevřené firmám z celé EU i z Ukrajiny, protože opačný postup by vážně narušil fungování vnitřního trhu.
Půjčku na roky 2026 a 2027 schválili lídři členských států poté, co se v prosinci nepodařilo prosadit financování založené na využití zmrazeného ruského majetku.
Proti tzv. reparační půjčce se stavěla zejména Belgie, na jejímž území se nachází většina z přibližně 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv v EU.
Z celkové částky má Ukrajina využít 60 miliard eur na investice do obranného průmyslu a nákup vojenského vybavení, dalších 30 miliard eur má sloužit jako makrofinanční pomoc státnímu rozpočtu.
Původně se za půjčku měla zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko však účast na zárukách odmítly, což vyvolalo ostrou kritiku části členských států.
Objevily se i návrhy, aby se firmy z těchto zemí nemohly podílet na obranných zakázkách. V případě Česka by to znamenalo citelný zásah, zejména kvůli české muniční iniciativě, která patří k nejvýznamnějším zdrojům dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Tyto úvahy se ale do finálních návrhů Evropské komise nedostaly.
Zelenskyj: Ukrajina letouny L-159 potřebuje, využila by je v boji proti dronům
Podle zdrojů ČTK se Komise v posledních měsících o českou muniční iniciativu intenzivně zajímala a sledovala i to, zda bude pokračovat po změně vlády v Praze.
Premiér Andrej Babiš nakonec v lednu oznámil, že iniciativa bude pokračovat, byť bez přímého financování z českých veřejných peněz.
Evropská komise v oficiálním stanovisku uvedla, že obranné produkty by měly být nakupovány především od společností z EU, Ukrajiny nebo zemí EHP a ESVO, s možností výjimek v případě naléhavé potřeby.
O finální podobě legislativy nyní rozhodnou Rada EU a Evropský parlament, který by měl o návrzích hlasovat tento týden. Cílem je vyplatit první část půjčky Ukrajině už na začátku dubna.
S využitím ČTK
